Přesně týden po vydařené exkurzi šestého a sedmého ročníku na Výstavu českých korunovačních klenotů se vydali jejich starší kolegové na neméně zajímavou návštěvu obce, která se nejen u nás stala symbolem nacistické zrůdnosti.

(Celý článek ... )

Obě třídy doplněné ještě o zájemce ze sedmého ročníku – Matěje Štipáka se shromáždily o půl osmé na parkovišti autobusu u pošty, aby vyrazily vstříc novým zážitkům. Devátý ročník si chtěl zopakovat znalosti protektorátních dějin a ,,osmáci“ zase chtěli navštívit místa, o nichž se již za rok budou učit.

Cesta autobusem trvala tři hodiny. Krátce po půl jedenácté jsme dorazili na místo.

Nová interaktivní expozice Památníku Lidice žáky velmi zaujala. Atmosféra strachu tu byla navozena velice věrohodně. Žáci s vysokým nasazením vypracovávali pracovní listy a nejvíce je zaujaly dojemné dopisy lidických dětí z koncentračního tábora.

Následovala procházka s průvodkyní po pietním území starých Lidic. Její poutavý a zasvěcený výklad jen doplnil obrovský dojem, který v žácích vyvolaly dochované základy staveb starých Lidic. Mezi ty nejcennější se řadí základy kostela a Horákova statku, u něhož byli popraveni všichni dospělí lidičtí muži. Na závěr se děti vyfotografovali u známého největšího sousoší v ČR – u sousoší 82 lidických dětí. Pak následovala procházka novými Lidicemi. Návštěva této nedávnými dějinami tolik poznamenané obce skončila.

Cesta zpět vedla autobusem přes Prahu a byla obohacena návštěvou McDonaldu v Mladé Boleslavi, kterou většina žáků s povděkem přijala a využila.

Po páté hodině odpolední již byli žáci doma.

Chtěl bych poděkovat panu Hákovi za bezproblémovou dopravu dětí do Lidic i zpátky. I díky němu se exkurze vydařila.

Důkazem, že žáky exkurze zaujala, jsou i následující dojmy.

Jiří Lux

Vedoucí exkurze

Jednou při hodině dějepisu přišel pan učitel Lux se zajímavým nápadem – výletem do Lidic v rámci školního vzdělávání. Přidali jsme se k devátému ročníku a společně s panem učitelem a paní učitelkou Poživilovou jsme vyrazili.

Dlouhá cesta autobusem za to stála, neboť to bylo nečekaně pěkné. Každý z nás měl asi jiné představy o této známé obci vypálené nacisty, všichni však byli nakonec nadšení. Viděli jsme expozici, která je moc pěkně udělaná. Je v ní k vidění spousta fotografií, informací a zachovalých předmětů. Na zdech jsou vyvěšeny různé články. Mohli jsme se tu i zakoupit suvenýry.

Celé údolí, kde stála původní vesnice, je vzorně udržováno. Znovu tu byl postaven půdorys původního kostela. Nachází se zde i pomník 173 popravených lidických mužů a je zde i sousoší 82 dětí, které byly udušeny jedovatým plynem v koncentračním táboře v Chelmnu.

Vše zde bylo moc pěkné. Jsme rádi, že jsme se sem mohli podívat, a moc děkujeme panu učiteli Luxovi za jeho ochotu, že se s námi vydal poznat smutnou historii Lidic.

Foto ZDE

Tereza Šamanová, 8. ročník