První expozice byla umístěna do jízdárny a nesla název Doteky státnosti. Věnovala se osudům státních symbolů a věcí s tím souvisejících. Prohlédli jsme si návrhy státní vlajky i její cestu až do vesmíru, neboť náš první a stále jediný kosmonaut Vladimír Remek, jehož skafandr byl taktéž k vidění, ji měl samozřejmě s sebou.   

Další částí byly projevy prezidentů promítané na zeď, vedle níž se nacházely mnohým rodičům a prarodičům tolik pověstné hodiny známé zejména z Husákových novoročních pozdravů. Poté jsme si poslechli různé verze naší hymny i chorály, které byly za hymny považovány ve středověku - Hospodine, pomiluj ny, Svatý Václave, Ktož sú boží bojovníci.

Zhlédli jsme i originál lafety, na níž vezli rakev TGM i prezidenta Havla. Obdivovali jsme motorky Jawa i staré Tatry, které vozily první komunistické pohlaváry. Vystavené byly i sportovní věci - první naše olympijské medaile či boty Jana Železného. Nemohly zde chybět ani originální výtisky všech našich ústav. Při prohlížení poškozeného saka Jana Kubiše, který ho měl na sobě v době, kdy spáchal úspěšný atentát na Heydricha, se v nás mísily pocity hrdosti i obdivu k tak odvážnému činu. V neposlední řadě tu byla vystavena i všechna naše nejvyšší státní vyznamenání. Samostatný oddíl se věnoval našim prvním dámám - nechybělo oblečení Olgy Havlové.

Druhá výstava, která se nacházela v Císařské konírně, se jmenovala Labyrintem českých dějin a postupovala proti proudu času. Provedla nás od podepsání přístupových dohod do EU a NATO až po Vladislavovo privilegium z roku 1158. Mnohé z těchto listin včetně poslední jmenované byly takto poprvé vystaveny vedle sebe jako originály.  Velmi zajímavá interaktivní expozice tak řešila formou dobových tištěných, filmových a obrazových dokumentů rozdělení Československa, Sametovou revoluci včetně demonstrací, normalizaci, okupaci ČSSR vojsky Varšavské smlouvy v roce 1968, politické procesy 50. let, nacistickou okupaci i první republiku.

Zejména na listinách a obrazech pak byly založeny i části starší - od 1. světové války po vraždu sv. Václava. Zde jsme zhlédli zejména originál Zlaté buly sicilské z roku 1212, což byl i pro mne velký zážitek.

Nečekané setkání a krátký rozhovor s autorkou výstavy byly již pověstnou třešničkou na dortu povedené akce. Všechny zúčastněné bych chtěl pochválit za téměř příkladné chování a vystupování. Odměnou jim pak byl přesun historickým jádrem Prahy na Václavské náměstí, kde mnozí využili široké nabídky služeb tamních obchodních domů. 

I přes obrovské vedro nikdo nezkolaboval, cesta vlakem rychle uběhla, žáci se při ní rychle zabavili a snad mají hlavně na co vzpomínat. Pevně doufám, že je obě výstavy něčím obohatily, že zjistili, jak bylo těžké vybudovat samostatný stát a udržet jej a jak vůbec není samozřejmé žít ve stále ještě tak klidné době.     

Co žáci říkají na exkurzi?

,,Každého zaujalo něco jiného - kluky vojenské uniformy, holky oblečení na spartakiádu. Myslím, že nás to všechny bavilo." Anička Albrechtová

Foto zde