Ve čtvrtek 11. prosince se sešli ti největší znalci a milovníci jazyka českého napříč z celého druhého stupně, aby se mezi sebou utkali o dvě postupová místa do únorového okresního klání, kde budou hájit barvy našeho ,,vzdělávacího ústavu“. Boj to byl lítý a neúprosný. Výsledky ukázaly velkou vyrovnanost i vysokou gramatickou a stylistickou úroveň některých. A o čem byla soutěž? Jak to tedy dopadlo?

(Celý článek...)

Na naprostém omylu by mohli být tací, kdo by se snad domnívali, že šlo hlavně o doplňování tolik nepopulárních ,,íček“, předpon s-, z- vz- nebo snad velkých písmen. Účastníci jistě potvrdí, že o toto v této soutěži vůbec nejde. Tvůrci se zaměřují zejména na verbální logiku žáků, jejich jazykovou hravost a slohovou fantazii. Samozřejmě že tu má výhodu zejména ten, kdo disponuje bohatou slovní zásobou získanou četbou nejen povinné literatury a kdo netráví svůj volný čas jen u PC her, ale to už bych zabíhal někam jinam. Děti se tak musely potýkat s nástrahami typu vytvoření pěti existujících slov s libovolnou předponou končících na –tisk, přeformulování stylisticky nevhodných vět či uvést významové rozdíly mezi slovy typ  a tip.

Druhou část soutěže představovala tvorba slohové práce omezené do zhruba 25 řádků normovaného textu. V takto krátkém rozsahu žáci přiměřeně pustili svou fantazii na výlet, aby vytvořili vhodný popis příslušející k tématu Pohled z okna. Žel někteří své snění poněkud přehnali a fantazii se jim již nepodařilo zkrotit, jiní ji v sobě přes veškerá snažení v podobě úpravy tématu a změny zvoleného postupu jaksi ani nenalezli. Přesto se našlo několik prací, řečeno slovy klasika, velmi, ale opravdu velmi zdařilých. Většinu děl ovlivnila předvánoční atmosféra umocněná hustým sněžením přesně v době tvorby práce, takže snít ani nebylo třeba. Všechny tyto emoce pak z některých ukázek doslova tryskaly pramenem nekonečným.

Na bedně tentokrát ze 17 účastníků skončili čtyři žáci. Jak je to možné? Na bronzové příčce se ocitli dva soutěžící s totožným počtem 18 bodů. Byli jimi Ondra Petržík z osmé a hlavně Jenda Horák ze šesté třídy. Oba chlapci tak čekají v roli náhradníků na okamžik, kdy by byli povoláni, protože do okresního kola mohou jet jen první dva. U Jendy se tak po dějepisné olympiádě jedná v krátké době již o druhý velmi zdařilý ,,zářez“ v soutěži určené především pro osmáky a deváťáky, neboť jen oni již většinu překážek probírali. V jeho osobě tak snad má naše škola ještě na hodně let dobrou budoucnost co se naší reprezentace a její kvalitativní úrovně týče. Snad nám nezběhne ke gymnaziální konkurenci…

Na stříbrné příčce s 19 body se umístila žákyně devátého ročníku Pavla Šturmová, která zaujala porotu zejména úrovní své slohové práce, kterou pojala mezi všemi zúčastněnými asi nejvíce osobně. Na Pavlu tak čeká okresní klání a bude to zřejmě pro ní poprvé, kdy bude moci naši školu reprezentovat v nějaké vědomostní soutěži. Vzhledem k blížícím se přijímacím zkouškám, které na ni snad čekají, se tak bude jednat o pověstný prubířský kámen alespoň co se neznámé atmosféry týče.

Vítězkyní s dostatečným bodovým náskokem se stala již ostřílená ,,matadorka“, co se reprezentace naší školy týče, žákyně osmého ročníku Eliška Cermanová, která obdržela rovných 22 bodů. Pro Elišku se jedná o výrazné znamení vzhledem k jejím zvýšeným pochybám o smyslu účasti její osoby na této i jiných soutěžních akcích, které předcházely samotnému ,,dobrovolnému“ kývnutí. Ano, nebylo pro pisatele těchto řádků vůbec snadné přemluvit tuto dívku, která vzhledem ke svému nabitému programu vycházejícímu jistě z její šikovnosti ve všech předmětech i oborech dlouho svou účast zvažovala. Také v jejím případě ovšem platí, že čím více soutěží a různých zadání i atmosféry si vyzkouší, tím lépe zvládne případné přijímací zkoušky, které na ni budou čekat již za rok. To už vůbec nemluvím o faktu, že případný další úspěch v této soutěži by ji již výrazně přiblížil k přijetí na vybranou střední školu, protože výsledky z této olympiády se samozřejmě do přijímacího řízení započítávají.

Na závěr tedy nezbývá nic jiného než jen popřát vítězkám a vzdát čest všem poraženým přesně v duchu olympijského hesla, že není důležité vyhrát, ale zúčastnit se. Dvěma dívkám budeme počátkem února příštího roku držet palce, aby co nejlépe uspěly v okresním klání v Trutnově. Za sebe se budu snažit jim v tom co nejvíce pomoci.

Kráse a kouzlům našeho jazyka mateřského třikrát zdar!   

Foto ZDE